Z deníku zoufalství - cvígo

Kdo nás zná, tak poznal, že naše dvě obludy jsou povahou naprostý opak. Občas mě samotnou fascinuje, jak moc jsou rozdílné a přesto bez sebe nedají ránu. Shanny je velmi vyrovnaná, sebevědomá princezna, která cokoliv dělá, tak má dobře promyšlené a nikdy nejedná bezmyšlenkovitě. Je z ní fantastický pes a na vše má svůj nezlomný názor, až je to občas k vzteku. Nona je naprostý opak. Je to tornádo, které okamžitě jedná a ani nad tím nepřemýšlí. Přiběhne jak velká voda a je jí jedno co ji zrovna stojí v cestě. Zrovna včera na procházce chtěla jít rovně a vůbec ji nevadilo, že tam stojí lampa. Mno narvala to do ní v plné rychlosti a já slyšela jen dunivou ránu a viděla kývající se lampu. Frajerka seděla a byla strašně překvapená, že tam ta lampa stojí. Já si málem učůrla do textilu.

Je fascinující sledovat, jak jsou každá jiná a to i ve cvičení. Víte, já nejsem zrovna zastánce učení psů krávovin a povelů, které nepotřebují pro normální provoz, tedy aspoň jsem byla, dokud se Nona nespravila do stavu, kdy je učení schopná a strašně ji baví. Myslím, že je důležité psa utahat nejen fyzicky, ale i hlavou a díky vedrům venku se únava hlavy stala velmi aktuální téma u nás doma. Shanny miluje čuchací hry a tak máme doma zásobu různých koberečků a hraček na čmuchání. Miluje to a je krása pozorovat jak se na hlavolam soustředí. Mohlo by se jí střílet nad hlavou a ji to nevyruší ze soustředění. Ale Nona... Nona na tohle nemá trpělivost a nebaví ji to. Naopak ji baví se učit nové věci a cvičit. Takže zatímco Shanny s pekelným výrazem v očích luxuje čmuchací kobereček, tak Nona doma hopsá přes kavalety, trénuje fyzio na pomůckách a učí se zbytečné koniny. Takže má nově v repertoáru i plazení, skákání na povel a jiné krávovinky. Teď pracujeme na mrtvém pejskovi.

Objevili jsme i kouzlo klikr tréninku, který Noně vyhovuje a opravdu funguje. Chvilku mě zabralo studium tohoto způsobu, který pro mě byl nový a přišel mě zvláštní. Všude jsem o něm četla jak je super a tak, ale nikdy jsem mu nevěnovala pozornost, protože nebyl potřeba. Se Shanny máme svůj způsob jak se učit nové věci a oboum to vyhovuje. Ale Nona je prostě jiná a díky své povaze se snadno nadchne pro takovéhle koniny. Smyslem je naučit psa, aby sám chtěl pracovat a nabízel správné chování a to Nona umí dokonale a navíc za kousek odměny udělá i salto.

Info vsuvka: Trénink na základě podmíněného reflexu se začal formovat již za druhé světové války při tréninku holubů k navádění bomb. Manželé Marion a Keller Brelandovi na něm spolupracovali s psychologem B. F. Skinnerem, který jako první popsal principy operantního podmiňování. O tři roky později založili svou vlastní firmu na trénování zvířat a začali pracovat s více než sto druhy zvířat, především s delfíny a kosatkami. Později se klikr začal využívat i k výcviku ovčáckých psů., který jako první popsal principy operantního podmiňování. O tři roky později založili svou vlastní firmu na trénování zvířat a začali pracovat s více než sto druhy zvířat, především s delfíny a kosatkami. Později se klikr začal využívat i k výcviku ovčáckých psů.

A jak takové cvígo u nás probíhá? Hrozně! :-D

Protože je důležité, aby pejsek u takového cvičení měl stabilní podložku a nejezdilo mu to na plovoučce, tak jsem v tesco asi za 250 kč (bylo v akci) koupila takové obrovské pěnové desky (jde o pěnové puzzle pro děti jako podložka o jednom čtverci 60x60cm - čtverců máme 8). A také je důležité, aby pejsek neměl dlouhé drápky, protože pak má lepší stabilitu.

Jakmile sáhnu na čtverce a začnu je rozkládat, tak holky nadšeně poskakují a řadí se na svá místa. Shanny běží k místu kam ji vždy dávám čmuchání a Nona zuřivě poskakuje s hračkou v tlamě a sedá si na čtverce. Je to jako krotit krokouše. První musím naplnit koberečky a hlavolamy pro Shanny, protože ta dostane práci a můžu tak cvičit s Nonou. Mno hlavu mě strká pod ruce a dohlíží zda to dělám správně a jestli se moc neloudám. Pak letí na místo čmuchání a způsobně čeká až kobereček dostane a dostane i povel k hledání. Když jsme zjistili, že ji tohle baví, tak začínala na jednoduchém koberečku, ale dnes už je v tom vážně dobrá a občas mě dá dost zabrat zvednout laťku, tak proto máme různé koberečky a různé čmuchací hry. U některých je plně samostatná a u některých ji raději hlídám. Ale miluje to a je super ji sledovat, když záhadu vyřeší, tak jakou radost z toho má. V začátcích jsem se bála, že ta její tlama prostě není dělaná pro takovéhle koniny, ale velmi mile mě překvapilo, že je schopná ji dostat prakticky kamkoliv. Jen se musela naučit jak na to. Vždy, když dostane nový a těžší level, tak ji hlídám a pokud to je moc složité, tak občas napovím. Ona je moc chytrá a přemýšlivá, takže jakmile přijde na princip, tak je strašně spokojená a hodí pohled: jsem bůh, co tam máš dalšího! Je to dobrý způsob jak unavit pejska jako je ona. Ale pokud se pustíte touto cestou, tak je potřeba opravdu hlídat a pomáhat, protože pokud pejsek není schopen na to přijít po dlouhou dobu, tak odejde, protože ho to přestane bavit.

Jakmile má Shanny o zábavu postaráno, tak je čas na tygra. S Nonou vždy začínáme protažením a fyzio. Často k tomu používáme nafukovací pomůcky od fitpaws a nejraději máme kost. Je to hrozně fajn pomůcka na kterou existuje strašně moc návodů a nápadů na cvičení. Pár jich přijde i na kartičkách s pomůckou, ale jinak na stránkách výrobce jich je hodně a youtube jich je plné. Celou dobu u cvičení s Nonou používáme klikr a pamlskovník u pasu. Většinou začíná pokládáním tlapek na kost. Vždy jedna tlapna a umíme tak už vystřídat všechny čtyři, ona si díky tomu moc dobře uvědomuje každou tlapku zvlášť. Pak jdeme po dvou tlapkách a přecházíme na sedni s tlapkou/tlapkama na kosti. Postupně si na kost sedá/lehá celá a později na ni i stojí, balancuje a čeká. Vše už umí na povel. Celou dobu je hrozně nadšená a vesele poskakuje kolem. Dostala se i do stavu, kdy sama nabízí chování a cviky, které si myslí, že přijdou a jsou správně. Což zapříčinilo, že kost musím mimo cvičení uklízet, protože se stávalo, že sama k cvígu vybízela. To si tak jdete večer ze záchodu a uprostřed obýváku sedí na kosti pes a civí na Vás, že je jako čas blbnout. Naučit ji tyhle koniny chvilku trvalo, protože ona prostě jedná a nepřemýšlí proč. Museli jsme postupně, pomalu aby pochopila princip a co má udělat. Protože jinak pobíhala nadšeně kolem a dělala bezmyšlenkovitě co ji zrovna napadlo s nadějí, že to třeba klapne a ze mě něco kápne. Teď už kost zvládá s klidem a ví co dělat.

Po kosti rozkládáme kavalety (máme kužely a tyče od trixie). Tygr už skáče i přes nesložené, protože je nadšená a chce hopsat, takže než to složím, tak se už houpe na lustru s pohledem: hele co umím!! Většinou začínáme tím, že je složíme na nejnižší možnou výšku a ona je musí překračovat, opět si hlavu zaměstnává tím, že musí vědět kde má jakou tlapku. U kavaletů používáme i targety na zem (takové placaté kolečka), které ji ukazují začátek a konec. Ona se na nich zastavuje a čeká na další povel.

Kavalety rozmisťujeme různě, ale začíná vždy na rovné řadě. Pak pomalu zvyšujeme obtížnost např: do kuželu dáme čtyři tyče a ona ho musí obejít dokola a přitom přecházet přes tyče. Těch kravin, které se dají vymyslet je opravdu hodně. Učili jsme ji to pomocí lurování (navádění odměnou), kdy měla rozložené tyče na zemi a šla pomalu za odměnou. Teď už ví co má dělat a odměnu dostává po provedeném cviku.

Po nějakém tom kravení s nízkými kavalety přecházíme na vysoké, ale ne kvůli skokům, ale kvůli plazení. Má za úkol podlézt tyče. Umí to na povel: POD. Tady to učení bylo takové hektické. Nejprve se je nadšeně snažila skákat, takže jsem je musela zvednout vysoko a učit ji to pomalu zase pomocí navádění pamlskem. Když pochopila a přestala zkoušet skákat, tak jsme postupně snižovali tyče. Hodně nám pomohlo, že se naučila plazit na povel. Dřív kavalety prostě podlezla po jednom, teď je schopná je podplazit celé, ale je to takové nárazové, protože na tom stále pracujeme. Snažím se ji naučit rozdíl mezi podlezt a podplazit celé.

Dalším úkolem je skákáni přes kavalety a to Nona miluje úplně nejvíc. Připraví se na target a čeká na povel. Hrozně hezky se na to kouká, protože v tomhle je naprosto samostatná a nepotřebuje jakýkoliv zásah z mé strany. Prostě to splní na jedničku. Tyče lze opět různě sestavovat a dělat tak různou dráhu běhu. Popravdě skákání bylo to první co Nona uměla bezchybně a asi je to tím, že ji baví nejvíc. Jako poslední srandu s kavalety děláme kombinaci, kdy některé tyče musí přejít, některé přeskočit a některé podlézt a to pořadí děláme různé. Tady ji většinou musím při prvním pokusu říct co má dělat, ale pak je schopná opět pracovat samostatně.

Když dokončí kavalety, tak je čas si trochu oddechnout od soustředění, protože Nona ho dlouho neudrží a tak se vrhneme na plnící dummy a trénink aportu. Plnící dummy, je něco jako pešek se zipem a šňůrkou do kterého se dají například pamlsky. Házím ji peška a ona ho vesele nosí zpátky. To bývá i chvíle, kdy Shanny dokončí své čmuchání a připojuje se k nám. Když se připojí Shanny, tak střídavě dummy házím a střídavě schovávám, aby ji musely holky najít. Nona nadšeně aportuje na házení a Shanny zase hledá. Tím se holky trošku vyblbnou a uvolní.

Další cvígo je klasické projetí různých povelů, od přivolání, sedni, lehni, pac, vstaň, noha, otočka, obejdi, popros, plazíme, zůstaň, čekej, volno a já nevím čeho všeho. Je to i chvíle, kdy klikr jede jako blázen, protože v tomhle okamžiku se učí i nové povely. Teď třeba pomocí klikru a postit lístečku se učí zavírat šuplík. Na tomhle cviku je krásně vidět rozložení cviku do jednotlivých fází (dotkni se lístu, dotkni se lístku u šuplíku, dotkni se lístku na šuplíku až po postupné zatlačení a finální zavření a zkompletování povelu). Na tuhle práci pomocí klikru a učení cviků s ním je super knížka: klikr trénink pro vašeho psa od Mortena Egtvedta a Cecile Koste - vřele doporučuji, je krásně popsaná práce s klikrem a způsob jak rozkládat cvik na menší cíle a pak kompletovat.

Většinou pak holky končí tím, že dostanou kus konzervičky na blízací podložky a pak padnou spokojené na gauč.

Cvígo neděláme jen doma, ale i na procházkách venku, v lese, v parku, kdekoliv najdeme například vhodný strom na zemi, větve, zídku a jiné kraviny, které lze použít. Venku je to pro nás stále vyšší dívčí, protože Nona venku neudrží pozornost a Shanny má strašně moc práce se stopováním králíků, myší a hlavně děláním princezny.

Ne vždy děláme celé úseky, protože je to dost dlouhé. Cvičení přizpůsobujeme náladě, stavu a chuti pracovat. Ale hlavně to celé děláme pro radost a pro společné chvilky!

A co vy, jak doma cvičíte? 😊