Z deníku zoufalství - koupání

Jednou za čas nastane výjimečný čas, který nesnáším já i mé holky. Je to velmi kouzelný čas, který vyžaduje důkladnou přípravu a následnou rehabilitační péči v rukou lékařů a procházkou v malebném Bohnickém areálu. Je to čas koupání!

Většinou to začne velmi nevinnou větou "ten pes smrdí a je potřeba vykoupat" a můžete mi věřit: já tu větu neříkám ani ze srandy! Nechci ukazovat prstem, ale Tichý (můj muž) se pak rychle sebere a uteče. Většinou se vrátí v okamžiku kdy jsou holky vykoupané a ublíženě se suší na gauči, takže ho milují a netuší, že za to může on.

Celá akce začne důkladnou přípravou, kterou protahuji co to jde. S pocitem naprostého zoufalství jdu připravit koupelnu. Příprava koupelny znamená, že musím vystěhovat vše krom sprchy. Na zem nahážu naše ručníky, které pak hodím do pračky. Nachystám šampon, odmontuji hlavici od sprchové hadice (holky se pak min boji), nachystám ručníky a župany pro holky. Pak se schoulim do klubíčka ve sprcháči a dobrou hodinu se uklidňuji, koušu si nehty a zpívám si dětské písničky. Vše mám připravené a zbývá poslední krok: dostat holky do koupelny.

Dostat holky do koupelny je dost náročný úkol a popravdě je mě jedno, která půjde první. Prostě jednu musím ulovit. Holky už tuší co se bude dít a ani za kus kýty je k sobě nedostanu. Zkouším je ukecat na pamlsek, ale Shanny běhá po bytě a zkouší se schovat a dělat neviditelnou. Nona pobíhá zběsile po bytě a má hroznou radost ze hry na honěnou. Shanny je narvaná pod peřinou v posteli, což je docela zajímavé, protože v noci prudí a chce přikrýt, ale teď to najednou umí. Nona cupuje hračky a lítá po stropě. Shanny je placatá a ani nedýchá. Nona sedí u stropu a otáčí hlavu jako ve Vymítači ďábla. Shanny předstírá, že hluboce spinká. Nona leze po zdech a zvažuje, že by si mlsnůtku vzala. Já jsem už nepříčetná a lamentuji, že půjdou do guláše. Nona slyší o guláši a letí do kuchyně. V kuchyni chytám Nonu a beru ji do náručí. Nona mě okusuje ucho a chce pokračovat v honičce, ale já ji statečně nepouštím. Je to docela záhul, protože madam se spravila s váhou a dobrých 20kg už má a ono udržte si rozdováděný pytel brambor. S vypětím všech sil ji odnáším do koupelny a zavírám dveře. Shanny stále předstírá hluboký spánek.

V koupelně se Nonita uklidní a vleze sama do sprcháče. Bohužel při rekonstrukci koupelny jsem měla debilní nápad: pořídíme si obrovský sprcháč. Bože, já byla tak blbá!! Nona se chce honit i ve sprcháči a namydlit ji je nadlidský úkol. Mám šampón v očích, na vlasech, na triku, ale na na Noně. Ujíždí mě noha po šamponu a natáhnu se. V tu chvíli se vzdávám a Nona má obrovskou radost a moc ji to baví. Nutno podotknout, že Nona vodu miluje. Když se konečně zadaří a Nona je namydlená a opláchnutá, tak ji vypouštím ze sprcháče a jdu ji usušit. Frajerka se v klidu nechá a v epesním župánku a s dobrou náladou opouští koupelnu. Za Nonou vykráčím já celá zmáčená, se zlomenou rukou, s očima jako angorák, boulí na hlavě a s vědomím, že tu lehčí část mám hotovou.

Je čas chytit Shanny. Shanny stále dělá neviditelnou. Nechápu jak to dělá, ale když ji chci zvednout, tak má snad tunu. Přísahám, že ten 25 kg pes umí změnit svou váhu během minuty snad na tunu! Vláčím ji směr koupelna a ona hned ve dveřích se vzepře a nechce dál. Chci umřít, fakt že jo. Brečím, nemůžu popadnout dech, ruka bolí, boule na hlavě pulzuje a asi mám otřes mozku. Narvu Shanny do sprcháče a ona v něm začne pobíhat kolem mě, jen aby se vyhnula vodě. Shanny totiž vodu bytostně nesnáší. Jsem unavená a nemám sílu, takže odevzdaně sedím v mokrých hadrech a čekám, až ji to přestane bavit. Sedím tak dlouho tedy mě to přijde jako dlouhé hodiny. Ve finále seberu odvahu a prostě ji spláchnu a namydlím. Opět mám šampón v očích a opět mě podjíždí nohy. Po dlouhém boji se věc zadaří a Shanny je připravená na usušení a do župánku. Vypouštím ji z koupelny a Nona ji letí zkontrolovat. Obě na mě hází pohled plný nenávisti ve stylu: teď zemřeš dlouhou a bolestivou smrtí a venku se holčičko vyválíš v našich hovnech!

Holčičky si hezky mokré zalezou na kožený gauč a nebo do čerstvě povlečených peřin, záleží na jejich naštvání. Já si ještě v koupelně ustelu na mokré podlaze a zlomím si druhou ruku, naštípnu pánev a vyrazím zub. To je pro mě konečná. Sedím úplně durch na zemi a brečím, nemůžu se pohnout a ani se doplazit pro telefon a zavolat si pomoc. Jsem hotová, dosáhnu na láhev rumu, kterou schovávám pod umyvadlem pro případ nouze. Muž přichází domů a holky ho nadšeně přivítají. Kouká na mě, že jsem asi magor a zeptá se co bude k večeři. To je okamžik, kdy se ho pokusím zabít kartáčkem na zuby. Plazím se uklidit koupelnu a těším se na suché oblečení, gauč, čaj a knížku. Holky mě stále nenávidí. Když si konečně sednu, tak venku začne ukrutně pršet a já vím, že ty dvě důry se vyválí v bahně, ale to už mě je jedno, protože já svůj úkol dnes splnila.